Historické techniky tisku

Ve světě plném mobilů a focení všeho a všude je tato stará metoda ,,výroby" fotografií něco jako uvědomění si historie. Pro mě také, se vší pokorou, ocenění umění a píle starých mistrů, ale i současníků, kteří se touto tvorbou v dnešní době zabývají.

Co si pod tímto pojmem vůbec představit?
Mě k tomu přivedl Robert Vano.

V jeho, vždy poutavém a srdečném vyprávění s množstvím diskusí, jsem se mimo jiné dověděl o nutnosti použití starých ušlechtilých tisků pro možnost vystavovat ve světoznámých galeriích.

Je to dáno tím, a to vidím jako nejdůležitější vlastnost takovýchto fotografií, že ač jsou některé metody již téměř 250 let staré, nebyly dodnes překonané, co se týče vyblednutí, či stárnutí, chcete-li.
Je to poměrně pracný ruční proces, u kterého je výsledek vždy originál, kde ale odměnou je defacto obraz, ze kterého budete mít jistě radost nejen vy, ale i další generace.

Zde je asi na místě uvést jeden důležitý fakt.

A konečně královna historických technik.

Techniku platinotypie rozvinul William Willis a v letech 1873, 1878, 1880 ji patentoval. Ale už na počátku 30 let 19. století zkoumali citlivost platinových solí Němci Ferdinand Gehlen, Johann Wolfgang Dobereiner a Angličan Sir John Hersche. V platině provádělo své tisky mnoho světových fotografů – Imogen Cunningham, IrvingPenn, Edward Steichen, Alfred Stieglitz, Paul Strand, Edward Weston. U nás to byli V.J. Bufka, J. Langhans, F. Drtikol. Dodnes je platinotypie ceněná pro svojí extrémní stálost a dokonce jsou do ní převáděna hodnotná díla, která mají být zachována pro budoucí generace“.

Platinotypii si pro svá díla vybírá mnoho umělců, pro její ušlechtilost a trvanlivost výsledných fotografií. 

V Česku dnes asi mediálně nejznámější umělec Robert Vano, který byl a je mým velkým učitelem a rádcem.